|
|
Changes of gut microbiome in patients with inflammatory bowel diseases
Schierová, Dagmar ; Jirásková Zákostelská, Zuzana (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent) ; Kohout, Pavel (oponent)
(CZ) Mikrobi se vyvíjeli společně s jejich lidskými hostiteli a vytvořili s nimi symbiotický celek, což ale představuje náročný úkol pro imunitní systém. Pacienti s ISZ trpí mikrobiální dysbiózou a chronickým zánětem, který může být způsoben reakcí imunitního systému na komenzální mikrobiotu. Ve zde prezentovaném výzkumu jsem se nejprve zaměřila na popis střevního a kožního mikrobiomu pacientů s ISZ, a na proces antimikrobiální obrany. Pacienti s IZS na dvou různých biologických terapiích cílící na cytokiny TNFα, IL-12 a IL-23 byli sledováni na výskyt změn v jejich střevním a kožním mikrobiomu. Ačkoli s průběhem sledovaných biologických terapií nebyly spojeny změny v diverzitě ani složení střevního mikrobiomu, v týdnu 38 anti-TNFα léčby byla zjištěna zvýšená podobnost se zdravou kontrolní skupinou. Tento posun ve složení mikrobiomu by mohl být považován za prospěšný a mohl by být připsán účinku terapie, tedy snížení zánětu. Při analýze mikrobiomu byly zohledněny různé charakteristiky pacientů a byly odhaleny zdroje variability mikrobiomu, z nichž nejvíce vynikla interindividuální variabilita. Pokud jde o kožní mikrobiom na místech bohatých na mazové žlázy, byly zjištěny rozdíly ve složení a diverzitě mezi zdravými jedinci a pacienty s ISZ. Toto pozorování je první svého druhu mimo střevo a...
|
|
|
Kvantitativní zastoupení bakterií rodu Lactobacillus v lidském zažívacím traktu v závislosti na změně stravovacích návyků
Kolísková, Kateřina
Diplomová práce se zabývá problematikou kvantitativního zastoupení bakteriálních rodů v lidském zažívacím traktu v závislosti na změně stravovacích zvyklostí. Začátek literárního přehledu se věnuje obecné charakteristice střevního mikrobiomu a jejímu bakteriálnímu zastoupení. Nejobsáhlejší část patří jednotlivým faktorům, které ovlivňují celkový počet bakteriálních druhů osídlujících střevní mikrobiom. Poslední kapitoly teoretické části jsou věnovány kultivačním a molekulárně biologickým metodám, které jsou využívány pro vyšetření lidského zažívacího traktu. Experimentální část se zaměřuje na rozdíly počtu jednotlivých bakterií ve vzorcích lidské stolice, jejichž přítomnost byla stanovena prostřednictvím kultivačních metod. U rodu Lactobacillus byla provedena izolace bakteriálního DNA, která byla následně potvrzena polymerázovou řetězovou reakcí. U výsledných hodnot byly pozorovány nepatrné změny, přičemž na konci druhého období došlo k nárůstu počtu bakterií druhu L. acidophilus a L. rhamnosus (p < 0,05). S výjimkou rodu Bacteroides měly ostatní bakteriální rody tendenci klesat (p > 0,05). Na základě získaných dat ze záznamů stravy byly pozorovány změny v konzumaci základních makroživin (bílkoviny, tuky, sacharidy) a vlákniny. Pouze u sacharidů a jednoduchých cukrů byl zaznamenán statisticky průkazný rozdíl (p > 0,05). Konečná analýza potvrdila, že změna stravovacích návyků neměla vliv na celkový počet bakteriálních druhů osídlujících střevní mikrobiom.
|
|
|
Aktuální poznatky o vlivu střevního mikrobiomu na rozvoj, průběh a následky laktózové intolerance
Černá, Pavlína ; Tomešová, Jitka (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Zadaná bakalářská práce sleduje aktuální poznatky věnované vlivu střevního mikrobiomu na rozvoj a závažnost laktózové intolerance, jako i na skutečnost, zda a jak je možné jeho změnou ovlivnit průběh již existující laktózové intolerance a její bezprostřední i dlouhodobé následky. V první části se zabývá samotnou laktózou a jejím metabolismem, který ukazuje její přímou souvislost s gastrointestinálním traktem (GI). Dále je popsána laktózová intolerance (LI), její diagnostika, projevy a stupně závažnosti. V další části pojednává bakalářská práce o vztahu laktózové intolerance, střev a střevního mikrobiomu. Nejprve se zaměřuje na možnou adaptabilitu střev a přizpůsobení se laktózové intoleranci. Není opomenuta ani souvislost mezi LI a jinými poruchami gastrointestinálního traktu, ve kterých hrají roli střevní bakterie. Samotný mikrobiom je dynamická populace čítající různé kmeny bakterií, hub a virů, a svým působením dokáže ovlivnit průběh laktózové intolerance. Toho lze využít v terapii LI pomocí probiotik, která jsou podrobněji popsány v třetí části bakalářské práce. Nejčastěji využívanými probiotickými bakteriemi jsou zástupci rodu Bifidobacterium a Lactobacillus. Probiotika nejsou jedinou možností, jak ovlivnit mikrobiom střev pro zlepšení příznaků LI. Pozitivní vliv mají také fermentované...
|
|
|
Cirkadiánní regulace funkce trávicího systému a její poruchy vlivem vnějších faktorů
Běloušková, Klára ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Balounová, Kateřina (oponent)
Cirkadiánní hodiny regulují buněčné procesy v živých organismech tak, že vykazují rytmické změny v přibližně 24hodinových periodách. Reagují na vlivy prostředí a synchronizací s nimi zajišťují optimální funkci buněk a celkové zdraví organismu. Biologické hodiny v gastrointestinálním traktu a jejich funkce mohou být ovlivňovány více faktory včetně načasováním příjmu potravy či vlivem mikrobiomu. Správné načasování příjmu potravy může být zásadní v udržení funkční fyziologie organismu stejně jako vhodné složení střevního mikrobiomu. Narušení synchronizace mezi těmito faktory a biologickými hodinami v gastrointestinálním traktu vede k jeho nesprávné funkci a může přispět ke vzniku onemocnění. Načasování příjmu potravy a pěstování vhodného mikrobiomu je pro udržení optimálního zdraví zásadní a nemělo by být veřejností opomíjeno.
|
|
| |
|
|
Střevní mikrobiom a autoimunitní mechanizmy u pacientů s narkolepsií 1. typu
Ježková, Janet ; Roubalová, Radka (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Narkolepsie 1. typu (NT1) je chronické neurologické onemocnění charakterizované přítomností kataplexie a nadměrné denní spavosti. NT1 vzniká pravděpodobně autoimunitní destrukcí orexinergních neuronů v hypotalamu. Tyto neurony jsou jedinými známými producenty neuropeptidů orexinu A a B, které se podílejí na regulaci spánku a bdění. NT1 často doprovází komorbidity, jakými jsou obezita, diabetes 2. typu, hormonální poruchy, deprese a úzkosti. Střevní mikrobiota produkcí různých metabolitů ovlivňuje kvalitu spánku a uvažuje se o jejím podílu na patogenezi NT1 či na rozvoji přidružených komorbidit. V naší studii bylo pomocí sekvenování nové generace analyzováno složení střevní mikrobioty 41 pacientů trpících NT1 a 32 zdravých kontrol. Diverzita střevní mikrobioty pacientů se významně nelišila od zdravých kontrol. U pacientů byla odhalena pozitivní korelace mezi zastoupením bakteriální čeledi Coriobacteriaceae, BMI a délkou onemocnění. Dále existuje negativní korelace mezi množstvím čeledi Coriobacteriaceae a hladinou cholesterolu, což naznačuje vliv těchto bakterií na metabolismus lipidů. U pacientů bylo oproti zdravým kontrolám dále zjištěno vyšší zastoupení čeledi Leuconostocaceae a Clostridiaceae1, přičemž množství bakterií čeledi Clostridiaceae klesá s rostoucí délkou onemocnění. Bakteriální čeleď...
|
|
|
Střevní mikrobiom a fekální markery metabolismu potkana během morfinového abstinenčního syndromu
Mičke, Bianka ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Pácha, Jiří (oponent)
Primárním účelem této pilotní studie bylo dlouhodobě sledovat složení střevního mikrobiomu a fekálních markerů metabolismu u potkanů po ukončení desetidenního intraperitoneálního podávání stoupajících dávek morfinu (od 10 do 50 mg/kg/den) a u odpovídajících kontrolních skupin potkanů, kterým morfin podáván nebyl. S tím bylo spjato zavedení nových metod pro výzkum mikrobiomu a metabolomu, statistické vyhodnocení výsledků a interpretace dat, popř. vytvoření hypotézy vysvětlující následky působení morfinu na složení střevního mikrobiomu a fekálního metabolomu v porovnání s výslednými daty podobně orientovaných studií. Vlastní experiment byl proveden na samcích potkanů z kmene Wistar ve staří dvou měsíců a hmotnosti cca 300 g, kteří byli chování na standardní krmné dietě. Z provedené analýzy a vyhodnocení výsledných dat vyplývá, že ve sledovaném období došlo ke změnám ve složení střevního mikrobiomu a fekálního metabolomu u pokusné skupiny oproti kontrolní skupině, avšak vyvolané změny měly spíše dočasný charakter. Další studie by měly být provedeny za použití podstatně rozsáhlejší pokusné i kontrolní skupiny a také vyšší granularitě časové řady. Klíčová slova: morfin, opioidy, abstinenční syndrom, střevní mikrobiom, fekální metabolom
|
|
| |
|
|
Role mikrobiomu při celiakii
Tučková, Kateřina ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Zdravotnická bioanalytika Autor: Kateřina Tučková Školitel: RNDr. Klára Konečná, Ph.D. Název bakalářské práce: Role mikrobiomu při celiakii Cíl práce: Popsat problematiku onemocnění zvané celiakie. Věnovat se původu onemocnění a jeho možné spojitosti se úlohou střevního mikrobiomu. Definovat pojem mikrobiom a poukázat na jeho případný vliv na zdraví člověka a onemocnění. V závěru práce se věnovat otázce možností léčby celiakie. Hlavní poznatky: Role mikrobiomu při celiakii a jiných onemocnění je čím dál častěji diskutované téma. Při diagnostice celiakie je v současnosti pacient odkázán na celoživotní bezlepkové stravování. Mikrobiom je velmi specifický a působí na něj řada vnějších vlivů, které lze často ovlivnit. Současné studie poukazují na provázanost mezi mikrobiomem a řadou onemocnění celiakií nevyjímaje. Závěry: Ke komplexnímu pohledu na problematiku celiakie a vztahu k mikrobiomu je zapotřebí více poznatků. Obecně lze říci, že složení mikrobiomu má na lidské životy mnohem větší vliv než se v minulosti předpokládalo. Dysbalance střevního mikrobiomu má vztah nejen k celiakii, ale i k řadě jiných onemocnění, ke kterým patří například obezita, metabolických, zánětlivých,...
|
|
|
Působení antibiotik na střevní mikrobiom a vliv probiotik na jeho obnovu
Hloucalová, Nikola ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Ulrych, Aleš (oponent)
Antibiotika se využívají k léčbě bakteriálních onemocnění. Negativně působí nejen na cílené patogeny, ale i na další mikroorganismy ve střevech, včetně těch zdraví prospěšných. Antibiotická léčba vyvolává změnu poměru v zastoupení střevních bakterií. Způsobuje snížení počtu přirozeně se vyskytujících bakterií, může být příčinou následného pomnožení oportunně patogenních bakterií a dochází k dysbióze. Zdravá střevní mikrobiota přispívá ke správné funkci imunity a celkového psychického i fyzického zdraví člověka, z toho důvodu je důležité po užívání antibiotik rovnováhu bakterií ve střevech obnovit např. pomocí probiotik. Tato práce shrnuje poznatky o narušení homeostáze střevní mikrobioty antibiotickou léčbou a o vlivu probiotik na její obnovu.
|
host ::
RSS.